Jak správně sedět

Milí rodiče, tímto materiálem bychom Vám chtěli ukázat, jak předškoláka správně posadit, jak ho vést ke správnému úchopu tužky, pastelky nebo pera a konečně, jak „uchopit“ grafomotoriku.

Čím dříve si efektivní sed a úchop osvojí, tím lépe se bude soustředit, bude jistější a rychlejší při kreslení, psaní.

Správný sed vychází z anatomických a fyziologických předpokladů našeho těla. Sezení představuje značnou statickou zátěž páteře i celého pohybového aparátu. Nesprávné držení těla má za následek poruchy pohybového aparátu, bolesti zad, hlavy, břicha a způsobuje rychlejší fyzickou i duševní únavu. To může následně ztížit soustředění a učení.

Správné držení těla při psaní umožňuje volný pohyb paže, který vychází z ramenního a loketního kloubu. Stůl by měl být ve správné výšce, kterou přibližně určuje výška pokrčených loktů v sedě.

Záda jsou rovná, chodidla jsou celou plochou opřena o podlahu. Ruka, která nepíše, přidržuje sešit. Vzdálenost mezi hranou sedátka a podkoleními jamkami by měla být přibližně 5 cm. Vzdálenost mezi koleny je velká jako dvě pěsti. Výhodné je, pokud má stůl možnost naklopení (10 – 16°). Snížíme tím zátěž na krční páteř a ramenní pletence. Opěradlo židle má sloužit jako opora bederní páteře. Přední hrana židle nesmí tlačit v podkolenní jamce a měla by být zaoblená. Výšku sezení udává délka bérce zvětšená o výšku podpatku. Ideálně je v kyčli, v koleni a v kotníku úhel 90°.

Správné sezení

Špatné sezení

Správné držení pera

Špetkový úchop je nejpřirozenější a nejefektivnější z hlediska pohybů dlaní a prstů. Všechny ostatní úchopy znesnadňují psaní. Vytváří se ve věku 4,5 – 5 let, je nutný pro psaní a je součástí školní zralosti dítěte. Špetkového úchopu se účastní tři prsty. Palec a ukazováček jsou bříšky prstů proti sobě a prostředníček hranou bříška podpírá psací náčiní zespodu. Prsteníček a malíček jsou přitisknuté k prostředníčku, dlaň musí zůstat volná.

Nácvik optimálního úchopu dítěti mohou ulehčit ergonomicky tvarovaná trojhranná pera a tužky s oválnými průřezy pro bříška prstů ve variantě pro praváky i leváky, či nástavce na tužku.

Levák - Tužka je při psaní držena ve špetkovém úchopu. Sešit je mírně doleva z osy těla a levý roh směřuje mírně nahoru. Osvětlení musí přicházet zprava. Kromě tužek a per jsou dostupné i nůžky, ořezávátka či pravítka upravené pro leváky.

Špatné držení pera

• hrníčkový úchop - palec drží, prsteníček podpírá a prostředníček s ukazováčkem jsou položeny shora. (obrázek 1)
• nízké křečovité držení - palec i ukazováček drží příliš křečovitě – velký tlak na pero, z toho důvodu se také ukazováček prohýbá, pero je drženo příliš nízko – blízko hrotu. (obrázek 2)
• špetkový úchop s palcem - prostředníček podpírá, ukazováček shora, ale palec je příliš vysunutý a ohnutý přes pero. (obrázek 3)
• protažená hrstička - prsty jsou oproti správnému držení protaženy, podpírá prsteníček. (obrázek 4)
• pěstičkový úchop - palec ohnutý přes pero a ostatní prsty jsou sevřeny v pěst. (obrázek 5)
• hrot pera nesměřuje k rameni. (obrázek 6)

Co je grafomotorika?

Grafomotorika je soubor psychomotorických činností, které jsou vykonávány při psaní a kreslení. Při psaní je potřeba vykonávat účelné pohyby, které jsou založeny na koordinaci oka a ruky. Při vývoji grafomotoriky se tato koordinace zdokonaluje a umožní dítěti spontánní grafický projev a později i psaní. Dítě vidí svět kolem sebe, dokáže uchopit psací náčiní a graficky svět ztvárňovat.

Dítě má motivaci zaznamenat významné zážitky a dojmy. Kvalita grafického projevu se zdokonaluje a ruka se při činnosti uvolňuje. Dítě se učí koncentrovat, aby dokázalo uskutečnit své záměry.

Grafomotorika limituje technickou kvalitu projevu dítěte, vyvíjí se individuálně, avšak fyziologicky daným postupem. U dětí stejného věku se objevují přibližně stejné znaky kresby, někdy s individuálními zvláštnostmi, kdy vývoj probíhá rychleji či pomaleji.

Předpokladem úspěšného osvojení psaní je, aby dítě vytvořilo správný špetkový úchop a bylo na určitém stupni vývoje grafomotoriky.

Grafomotorický vývoj

• 1-2 roky: Pastelku drží v dlani, experimentuje, střídá ruce. Pastelku drží až křečovitě, pohybuje celou rukou. Pohyb vychází z ramene.
• 2-3 roky: Pastelku uchopuje již třemi prsty, někdy přidává čtvrtý prst na podepření. Učí se kreslit na omezenou plochu papíru. Kreslí čáry svisle a vodorovně. Dokáže už obkreslit kruh.
• 3-4 roky: Dokáže kreslit postavu, hlavonožce. Kreslí kruhy, čtverce, trojúhelník, ale nedokáže je zatím pojmenovat.
• 4-5 let: Kresba postavy s trupem a končetinami. Dítě vybarvuje, kresba začíná být bohatší. Kombinuje různé tvary, barvy.
• 5-6 let: Kreslí postavu s trupem a všemi jejími částmi. Postava je bohatá na detaily. Znázorňuje geometrické tvary a velká tiskací písmena.

Grafomotorické obtíže

Nerozvinutá grafomotorika a obtíže v grafomotorických dovednostech bývají důvodem pro odklad školní docházky, protože nedostatky v rozvoji grafomotoriky by mohly předznamenávat potíže při nácviku psaní.

Grafomotorické poruchy se nejčastěji objevují spolu s horší koordinací těla a artikulačních orgánů. Pokud by se u dítěte včas nerozpoznaly grafomotorické problémy a projevily by se až ve škole, u dítěte by mohlo dojít k vážným problémům při jeho snaze o písemné vyjadřování.

Grafomotorické poruchy je potřeba rozpoznat včas již v předškolním věku a tím se vyhnout pozdějším potížím.

Grafomotorická cvičení

Před každým psaním si předškolák i školák musí procvičit a uvolnit ruce, prstíky.

Zalítejte si jako motýlci či včeličky, zakružte si zápěstím, pomačkejte vizuální papír nebo citrón, zazobejte si jako šikovné slepičky, zaboxujte si …

Váš předškolák potřebuje pro své první cílené písemné projevy velký prostor, protože v něm bude jeho počínání jistě úspěšné.

Vždy postupujte od jednodušších uvolňovacích cviků k těm složitějším. Nikdy nepřeskakujte od cviku ke cviku, protože tak byste u svého dítěte „udělali víc škody než užitku“. Vše musí mít svoji posloupnost, která dítěti zaručí úspěšnost.

Grafomotorická cvičení pomohou dítěti rozvinout jemnou motoriku a psychické funkce potřebné pro psaní a kreslení. Rozvíjí též souhru ruky a oka, vnímání prostoru v souvislosti se směrem vedení čáry. Leváci mají obecně větší problémy se správným vnímáním prostoru. Dejte jim proto, rodiče, větší prostor pro jeho zvládnutí a nezlobte se na ně. To, co nám přijde naprosto jednoduché, může naopak dítěti připadat jako nepřekonatelná překážka.

Co pomáhá ke zlepšení jemné motoriky

Správný špetkový úchop pera je výsledkem dlouhodobého vývoje úchopu a jemné motoriky, který začíná již ve 2 – 4 měsících věku dítěte náhodným uchopením předmětů. Pokračuje přes dlaňový a klešťový úchop, dítě zkouší první pokusy o úchop a záměrné zanechání stopy pastelky (na papír, na zeď, na nábytek).

Zdokonaluje se koordinace při manipulaci s předměty, jemná motorika se zlepšuje, začíná se rozvíjet grafomotorika. V 7 – 8 letech začíná být písmo plynulé a vyhraňuje se do individuální podoby.

Aby byl tento vývoj co nejlepší, je potřeba dítě hlavně v předškolním věku dostatečně motivovat k činnostem podporujícím rozvoj jemné motoriky:

Tvoření

• Navlékání a třídění korálků, knoflíků, těstovin, plodů.
• Přišívání knoflíků, prošívání látky, provlékání provázků.
• Plastelína, hlína, těsto – mačkání, uždibování, válení, tvarování, obtiskování.
• Malování prstovými barvami, temperovými a vodovými barvami, práce s razítky.
• Mačkání, trhání, skládání, stříhání papíru.
• Lepení.

Sebeobslužné činnosti

• Zapínání knoflíků, zipů, přezky, navlékání ponožek, oblékání, zavazování tkaniček.
• Oblékání panenek.

Stavebnice, společenské hry

• Práce s různorodými stavebnicemi – čím lepší koordinace jemné motoriky, tím menší dílky stavebnic.
• Skládání kostek, puzzle.
• Společenské hry.

Pomoc při každodenních činnostech

• Hnětení těsta, vykrajování, míchání, krájení zeleniny, přesypávání, strouhání, mletí koření.
• Věšení prádla.
• Zamykání, odemykání, rozsvěcení světel.
• Listování v knize po jednotlivých listech.
• Motání klubíček vlny.
• Šroubování – uzávěry lahví, šrouby a šroubky.
• Práce s nářadím.

Naučit dítě správně sedět a psát, tak, aby si v pozdějších ročnících nestěžovalo na bolesti a únavu, není nic jednoduchého. Pokud si dítě vybuduje nesprávné stereotypy, budou se později špatně odbourávat. Proto je tak důležité již od začátku lpět na správném držení tužky a dalších ergonomických pravidlech psaní a sedu.

Přejeme hodně sil a trpělivosti